Albo sprawa potoku Klokocz w
Mostach koło Jabłonkowa. Istnieją źródła mówiące o tym, że już od 1764 roku w
mutacjach językowych potok był tak właśnie nazywany. W 1982 roku został bez
sensu i bez przyczyny przemianowany na Jarošův potok, chociaż w gminie nigdy
nie żył ani nie żyje żadna osobistość o tym nazwisku. Nad tym potokiem
przyszedłem na świat, podobnie jak wszyscy starzy mieszkańcy wciąż tak samo go
nazywamy, zmiana nazwy nie tylko mnie więc martwi. Dlatego też podjąłem
poszukiwania w Mostach koło Jabłonkowa, w Urzędach Katastralnych w Trzyńcu,
Frydku-Mistku, Opawie, w Dorzeczu Odry, w Muzeum
Těšínska, Czeskim Urzędzie
Geodezyjnym i Katastralnym (ČÚZK) i w jego komisji ds. nazewnictwa. Próbowałem
dociec, kto, kiedy i dlaczego bez powodu zmienił nazwę tego potoku. Wszędzie
napotykałem chęć pomocy i zrozumienie. W Dorzeczu Odry i w Muzeum Těšínska także
wyrazy rozgoryczenia z powodu tych bezsensownych zmian nazw historycznych
na Śląsku Cieszyńskim. Pani Irena Švehlová, kierowniczka komisji ds. nazewnictwa
ČÚZK, powiedziała mi, że samorządowe instytucje lokalne mogą kiedykolwiek wystąpić
o zmianę istniejącego stanu rzeczy. Zwróciłem się więc do Urzędu Gminy w
Mostach koło Jabłonkowa. Uzyskałem obietnicę, że samorząd będzie starał się o
przywrócenie historycznej nazwy potoku Klokocz. Jestem za to bardzo wdzięczny.
***
Całe życie spędziłem na
Śląsku Cieszyńskim. Nie rozumiem, dlaczego nasza rzeka Olza w latach 60. ub. wieku
otrzymała nazwę Olše. Ze źródeł historycznych sięgających 1290 roku wynika, że
nazwa Olza jest nazwą regionalną, tu, na Śląsku Cieszyńskim przez ludność
autochtoniczną używaną przez setki lat właściwie po dziś dzień. Nigdy nie
powinna być zmieniana. Nazwa Olše była sporadycznie używana dopiero od 1918
roku. Definitywnie zaś od 1 października 1961 na podstawie decyzji i za zgodą
komitetu powiatowego KPC, podobno też na podstawie radzieckich map wojskowych i
w związku z nadaniem stacji kolejowej nazwy Bystřice nad Olší. W ten sposób
doszło oficjalnie do ostatecznej czechizacji pierwotnej nazwy rzeki Olzy. Czy była
to celowa decyzja przedstawicieli reżimu komunistycznego, mająca na celu
wyeliminowanie śląskiej nazwy historycznej? Podobnie jak w przypadku potoku
Klokocz? Do tamtej pory w mapach nazwa Olše pojawiała się sporadycznie. Zawsze
była to Olza w różnych mutacjach językowych i różnych okresach. Nazwa Olše nie
przyjęła się wśród ludzi, zdecydowana większość mieszkańców w jej dorzeczu
ciągle stosuje śląską nazwę Olza. W Polsce rzeka w górnym i dolnym biegu nosi
nazwę Olza, na paradoks zatem zakrawa fakt, że w czeskiej części Śląska
Cieszyńskiego mamy rzekę o nazwie Olše. Nie przemawia za tym argument, że na
brzegach rośnie mnóstwo olch. Zmiana nazwy rzeki spotkała się z aktywnym
sprzeciwem, niestety w czasach reżimu komunistycznego nie miał on szans na
sukces. Także obecnie nazwa Olše budzi wiele obiekcji. Oto przykłady.
***
➤ W
książce „Těšínsko v proměnách staletí” wydanej w 2010 roku przez Muzeum Těšínska na
str. 54 napisano, że „bez przyczyny stopniowo od 1945 r. w języku czeskim, »urzędowym«,
zaczęto stosować nazwę Olše, pomimo iż nie miało to żadnego uzasadnienia
topograficznego, historycznego ani lingwistycznego. Już od czasów
średniowiecznych w materiałach archiwalnych łacińskich, niemieckich, czeskich,
wreszcie polskich odnajdujemy prawie zawsze termin Olza”.
➤ W
książce współczesnego czeskiego historyka Petra Juřáka pt. „Beskydy ve stínu
Lysé hory” wydanej w 2017 roku nakładem REGIA Praha rzeka określana jest
całkiem oficjalnie jako Olza.
➤ Nawet
mieszkańcy Bystrzycy chętnie pozbyli się w nazwie swojej miejscowości
niechcianego określenia… nad Olší.
➤ Nawet
inż. Lubomír Matěj, prezes rejonowego zarządu czeskiej Maticy slezskiej na
Śląsku Cieszyńskim w rozmowie prywatnej ze mną przyznał, że także jemu
przeszkadza aktualna nazwa rzeki.
➤ W
najnowszych czeskich publikacjach i artykułach, które dotyczą naszego regionu,
często stosowana jest historyczna nazwa rzeki – Olza.
Uważam – a dyskusje ze
współobywatelami utwierdzają mnie w tym przekonaniu – że nazwa rzeki Olše to
przejaw pogardy i braku szacunku wobec potomków obywateli zamieszkujących w
przeszłości tereny w dorzeczu Olzy, a także wobec historii i współczesności
naszego regionu. Fakt, że rzece nadano nazwę Olše, odczuwamy jako krzywdę
historyczną wyrządzoną nam i naszym przodkom.
***
Zwracam się niniejszym do
redakcji pism regionalnych w dorzeczu Olzy z prośbą o opublikowanie tego
tekstu. Proszę też wszelkie kompetentne instytucje do podjęcia działań mających
na celu przywrócenie rzece – symbolowi Śląska Cieszyńskiego jej pierwotnej i
właściwej nazwy – Olza. Mogłoby się to odbyć drogą referendum lokalnego.
Ladislav Gavlas
Tekst został napisany w
języku czeskim. Tłumaczenie na polski: Janusz Bittmar.
Níže publikujeme originál v češtině.
****
Olše? Olza! Dejme věci do pořádku
Jsem rodák z Mostů u Jablunkova. Je mi 86 let. Citlivě vnímám historický vývoj na Zaolží. Je s ním spojen i nešvar přejmenovávání starých historických názvů. Je to projev neúcty k historii i současnosti. Např. v Oldřichovicích potok „Mušalec" na „Tisovský", v Konské les „Zobřegi" na „Velké doly", v Bukovci potok „Olecka" na „Oleška" a další.
Nebo v Mostech u Jablunkova potok „Klokoč". Doloženo je, že již od roku 1764 je v jazykových mutacích odpovídajících příslušné době takto nazýván i v historických mapách až do dneška. V r. 1982 byl nesmyslně a bezdůvodně přejmenován na „Jarošův potok". I když v obci nikdy nežila a ani nežije žádná osobnost tohoto jména. U tohoto potoka jsem se narodil, tak jej starousedlíci stále nazýváme a změna jeho názvu nejen mně znepokojuje. A proto jsem pátral v Mostech u J.; na Katastrálních úřadech v Třinci, Frýdku-Místku, Opavě; Povodí Odry; Muzeu Těšínska; Českém úřadu zeměměřickém a katastrálním (ČÚZK) a jeho Názvoslovné komisi kdo, kdy a proč bezdůvodně změnil název tohoto potoka. Všude jsem se setkal s velkou ochotou a pochopením. V Povodí Odry a Muzeu Těšínska i s rozhořčením nad těmito bezdůvodnými změnami historických názvů na Těšínsku.
Paní Irena Švehlová prom. fil., vedoucí Názvoslovné komise ČÚZK mi sdělila, že místní instituce (OÚ, MÚ, KÚ) mohou kdykoliv požádat o nápravu. Obrátil jsem se proto na OÚ v Mostech u J. Dostal jsem od vedení obce příslib, že budou usilovat o návrat k původnímu historickému názvu potoka „Klokoč". Jsem jim za to vděčný a děkuji jim za to i jménem rodáků od tohoto potoka.
Olše? Olza!
Žiji celý život zde na Těšínsku. Samozřejmě mně znepokojuje, proč naše řeka „Olza", která protéká jen Těšínským Slezskem, byla v 60. létech minulého století přejmenována na „Olši". Z historických podkladů (již v r.1290) je zřejmé, že název „Olza" je regionální, zde na Těšínském Slezsku, původním – autochtonním slezským obyvatelstvem takto již stovky let do dnes užívaný a jedině správný a nikdy neměl být zpochybňován a měněn. Název „Olše" byl sporadicky používán až od r. 1918. Definitivně až od 1.10.1961 na základě rozhodnutí i v součinnosti s OV KSČ, údajně i na základě sovětských vojenských map, v souvislosti s pojmenováním železniční stanice „Bystřice nad Olší".
V ČR tak oficiálně došlo k definitivnímu počeštění původního názvu řeky „Olzy". Bylo to v době komunistického režimu záměrně, k potlačení slezského historického názvu? Stejně jak v případě potoka „Klokoč"? Do té doby se v mapách název „Olše" vyskytoval jen vyjímečně. Vždy to byla „Olza" v různých jazykových mutacích odpovídajících příslušné době. Název „Olše"se mezi lidmi neujal a drtivá většina obyvatel v jejím povodí řeku stále nazývá našim slezským názvem „Olza".
Ve Slezsku v Polsku se řeka na počátku a konci jejího toku také nazývá historickým názvem „Olza", takže je úplně paradoxní proč v našem českém Slezsku se nazývá „Olše", když to vždy byla „Olza". Nikdy to nebylo řádně zdůvodněno a neobstojí ani argument, že podél jejího toku je mnoho olší. Změna názvu řeky z Olzy na Olši se setkala s aktivním odporem, bohužel v tehdejší diktatuře komunistického režimu neměl šanci na úspěch. Přesto i nadále i v současné době se proti názvu „Olše" stále objevuji výhrady, např.:
➤ v knize „Těšínsko v proměnách staletí" vydané v r. 2010 Muzeem Těšínska na str. 54 je uvedeno, že „Zcela neoprávněně se začalo postupně od r. 1945 v českém „úředním" jazyce zavádět označení „Olše", i když z topografického, historického ani lingvistického hlediska nemělo a nemá žádné opodstatnění, neboť již od středověku nacházíme v latinsky, německy, česky a posléze i polsky psaných archivních materiálech téměř vždy termín „Olza",
➤ v knize současného českého historika Petra Juřáka „Beskydy ve stínu Lysé hory" vydané v r. 2017 nakladatelstvím REGIA Praha, je pro tuto řeku zcela oficiálně používán jen název „Olza" (17 x). Název „Olše" (3x) jen pro vyjádření nesouhlasu s nim,
➤ dokonce i v té Bystřici se její obyvatelé rádi zbavili v názvu obce nechtěného přívlastku „…… nad Olší",
➤ dokonce i ing. Lubomír Matěj, předseda oblastní rady české Matice slezské na Těšínsku mi v osobním rozhovoru sdělil, že mu také vadí současný název řeky,
➤ a i v současných česky psaných publikacích a článcích, týkajících se našeho regionu je zcela běžně užíván historický název „Olza".
Dle mého názoru a diskuzí se spoluobčany je název řeky „Olše" vyjádřením pohrdání a neúcty vůči potomkům původních obyvatel v povodí Olzy a k historii a současnosti našeho regionu. A tento název „Olše" cítíme jako historickou křivdu spáchanou na nás a na naších předcích.
Prosím proto a vyzývám regionální periodika v povodí Olzy k otištění tohoto mého článku k seznámení veřejnosti s jeho obsahem. Rovněž prosím všechny kompetentní instituce k aktivitě pro navracení původního a správného názvu řeky- symbolu Těšínského Slezska, na historický název „Olza", případně i na základě referenda v jejím povodí.
Ladislav Gavlas